Už od doby výstavby novogotického chrámu, od jehož svěcení uplynulo přes 110 let, lze v dobovém tisku najít zmínky o trhovcích a pouličních prodavačích, kteří se na konci srpna sjížděli do Kravař z širokého okolí, z tehdejšího Pruska i Rakousko - Uherska, jehož území začínalo hned za řekou Opavou.

Odpust má od prvopočátku dvě roviny - duchovní a světskou. Ta první se odehrává především v neděli nejbližší zmíněnému svátku sv. Bartoloměje v místním farním kostele. Zahrnuje slavnostní mši svatou, které obvykle předchází průvod s kněžími a představiteli města z budovy fary do chrámu. Bohoslužbu vždy celebruje významný církevní host.

Druhá rovina odpustových oslav probíhá mnohem déle a hlučněji. Často už od pondělí před odpustovým víkendem se do města, konkrétně do části „Mezivodky", která se nachází hned u řeky Opavy, sjíždějí provozovatelé různých pouťových atrakcí, aby co nejdřív zprovoznili kolotoče, střelnice, stánky s jarmarečním zbožím a občerstvením. Vždyť oni sami tvrdí, že se jedná po Matějské pouti o druhou největší akci tohoto druhu v zemi. Oficiální program začíná v pátek, i když kolotoče se začínají točit už dříve. Od soboty do pondělka je zde pak k vidění na 40 velkých a 20 malých kolotočů a přibližně 400 stánků, které se táhnou od mostu na Dvořisko přes Tyršovou ulici až na Náměstí a ulici Nábřežní.

Kravařský odpust je pro místní největším svátkem v roce, na který se pečlivě připravují také hospodyňky, které gruntují, umývají okna a pečou pravé prajské odpustové koláče. Ty tradiční se vyznačují bohatou nádivkou makovou, tvarohovou či povidlovou a hustou „posypkou".

Oslavami nabitý odpustový víkend by nebyl úplný, kdyby se v pondělní večer s úderem 21. hodiny neuskutečnil „hvězdný závěr odpustu", tradiční ohňostroj, jímž se vždy Kravařští loučí s oslavami.